Arnošt Goldflam

Český herec, dramatik, režisér, pedagog a spisovatel pro děti. Znát ho můžete např. z filmu Dědictví, pohádky Lotrando a Zubejda nebo snímku Proč bychom se netopili. Na Hudební festivalu Znojmo 2020 vystoupí jako vypravěč v operní pantomimě Der Traum / Sen od M. Haydna.

Arnošt Goldflam

Arnošt Goldflam

Arnošt Goldflam

"Můj otec ing. Otto Goldflam se narodil ve Vídni,ve středostavovské rodině s dominantní matkou a submisivním otcem .Měl osm sourozenců,kteří vesměs i se svými rodinami zahynuli ve válce,v koncentračních táborech.Otec a několik jeho bratrů však válku přežili,byli sice vypravení tzv. Niskotransportem do koncentračního tábora v Polsku,pak zahnáni přes hranice do tehdejšího SSSR a tam posléze zařazeni do čsl. jednotky pod velením gen. L.Svobody.U Lvova, v Sokalu se seznámil s mou maminkou, která se po válce se svou matkou a sestrou pře- stěhovala do ČSR za poměrně složitých okolností a v r. 1946 jsem se narodil já, Arnošt Goldflam. Mému otci bylo již 47 let, mé mamince Soni 31 let.

Můj otec trval na patriarchálním uspořádání rodiny,byl jejím neomezeným vládcem a netrpěl žádné vzpoury.Byl technikem,inženýrem a uznávaným odborníkem, typický příklad Žida,v podstatě asimilovaného a zakořeněného ve společnosti rakousko-německého prostředí i způsobu života. Má maminka byla zase vychována v rodině, v podstatě ortodoxně židovské, na východě Polska. Byl v tom určitý rozpor, nicméně rodina držela pohromadě, doma se mluvilo česky-jakž takž-a já jsem vyrůstal v podstatě jako jedináček,i když jsem měl nevlastní sestru, Zosiu, která u nás byla jen občas. Takže jsem vyrůstal v prostředí českém, s židovskými, polskými, rakouskými vlivy, v podstatě tak trochu mimo dobu,mimo čas a prostor, víceméně ve svém světě a domově.

Sotva jsem se naučil číst, stal jsem se vášnivým čtenářem, čítal jsem 1-2 knihy denně, bez výběru. Také jsem nadšeně kreslil vše, co jsem viděl a hlavně četl.Myslím, že jsem byl i družným hochem,pokud byla příležitost přijít mezi děti, také jsem rád sportoval,bez velkých výsledků,ovšem. Tak jsem vyrůstal až do 17 let, kdy mi těsně před maturitou zemřela maminka. Jakž takž jsem odmaturoval a dle rodinné tradice jsem šel studovat medicinu. Ztroskotal jsem brzy na chemii a fyzice. Stal jsem se pak dělníkem ve slévárně, ve skladech brněnského výstaviště, pak cenovým referentem v Královopolské - IDZ, napřed pomocným, pak dokonce i samostatným v Cheposu. Přitom jsem se osamostatnil, opustil jsem domácnost otce, který se znovu oženil a celou tu dobu jsem se vedle mé oblíbené četby věnoval taky výtvarnému umění,později dokonce tak trochu poloprofesionálně. Též jsem byl jedním z údů tzv. Brněnské Bohémy, sdružení přátel s uměleckými ambicemi, tak trochu tvůrčí a též zčásti mystifikující brněnskou veřejnost,malinko i provokativní. Stýkal jsem se též s divadelníky, hlavně z řad amatérů a z Provázku, čili z hnutí progresivnějších a studiových divadel, čemuž mé srdce patří dodneška,i když jsem vícekráte pracoval i v divadlech velkých a tradičnějšího typu.

Inspirován uměleckým prostředím jsem se přihlásil ke studiu činoherní režie na JAMU, kam jsem byl kupodivu přijat a školu jsem též vystudoval a posléze i absolvoval.

Během studia jsem hodně spolupracoval s Husou(tehdy Divadlo na Provázku),hrál jsem tam malé role a učil se od tamních režisérů a herců, byla to moje paralelní škola.Svou poetiku a jazyk jsem nacházel a snad i našel v Hanáckém divadle,později Hadivadle, ve zdůraznění principu divadla nepravidelného,autorského,studiového a tzv.hledajícího,experimentálního. Bylo to divadlo tématu, metaforické, obrazové, tragikomické a tak trochu groteskní. Sám jsem také začal psát divadelní texty, které jsem pak i inscenoval a hrával jsem i velké role v inscenacích kolegy S. Vály, někdy i ve svých, ovšem zde jen menší.Dohromady, až po dnešek, jsem napsal přes 50 textů, z toho přes 25 původních her a asi 25 dramatizací, adaptací. V Hadivadle jsem byl od roku 1978 do roku 93 zaměstnán, pak jsem s ním spolupracoval, zpočátku trvale,posléze občas,už jen náhodně. Spolupracoval jsem též průběžně s divadlem Archa (Sladký Theresienstadt, Masochista, Voyeur, Maniak). Hostoval jsem od té doby v různých divadlech,nejraději tam,kde se naskytla možnost kontinuální práce. Tak jsem mohl být u začátků Dejvického divadla, posléze Divadla v Dlouhé, Divadla Komedie, Nablízko, “Sedm a půlky“, několik let jsem se velmi rád, na popud V.Morávka, podílel režijně na práci hradeckého Klicperova divadla. Hostoval jsem též občas v brněnském i pražském Národním divadle, ve Studiu Y, v Divadle Na zábradlí atd. Několik režií jsem měl také v Rakousku, Německu a Polsku. Několik let se věnuji též próze a dětské literatuře. Vyšlo mi již několik knih her, povídek pro dospělé a pohádek,dostal jsem též ocenění Magnesia Litera 2005 za nejlepší dětskou knihu, též Sukovu cenu. Moje divadelní práce byla také vícekráte oceněna(Cena A. Radoka za hru,cena v soutěži o hru pro Nár.divadlo v Praze,ceny Litfondu za hry nebo inscenace, přední místa v anketách,různé nominace atp.) Napsal jsem také dvě operní libreta,několik rozhlasových her(cena na Prix Bohemia) a několik film.a TV scénářů,z nichž některé jsem též realizoval (Cena Křepelek, Prix non pereant atd.). Hrál jsem v mnoha filmech i TV realizacích (cca 80ti), uváděl v ČTV též vlastní pořad s obecně kulturní tematikou Za-(Ve,Mezi...) dveřmi je A.G.

Po roce 1989 jsem též byl přizván k pedagogické práci na JAMU. Mělo to jakousi logiku,pro- tože jsem předtím vedl řadu workshopů UKVČ i jiných.Od té doby v atelieru s prof. Kovalčukem vyučuji režii a mám též seminář autorské tvorby na JAMU a taky na Lit.Akad. Jos Škvoreckého v Praze. Od roku 2007 jsem taky profesorem. V obou oborech se mohu pochlubiti zdatnými a úspěšnými absolventy.

Žiji v Brně i v Praze, nyní více v Praze. Jsem ženat, mám dospělou dceru a dvě malé děti. Moje paní je scénografka a výtvarnice Petra Goldflamová Štětinová a je na mě hodná,zatím, a děti také. Letos mi bude 66 let a od 1.února 2009 jsem se stal důchodcem, nicméně stále, a zatím trvale, aktivním ve všech dosavadních činnostech. Vloni jsem byl tak oceněn při festivalu Next Wave cenou „Živoucí poklad“, míněno ovšem českého divadla."

Arnošt Goldflam

Hudební festival Znojmo 2020:

24.7. M. HAYDN - DER TRAUM / SEN - premiéra

25.7. M. HAYDN - DER TRAUM / SEN - repríza

26.7. M. HAYDN - DER TRAUM / SEN - derniéra

Důležité informace

Kontakt

Hudbaznojmo, z.s.
Hrnčířská 1/246, 669 04 Znojmo-Přímětice
e-mail: press@hudbaznojmo.cz
tel.: 606 029 286

Informační centrum festivalu

Obroková 10, Znojmo (vedle TIC Znojmo)
provoz: v době trvání Hudebního festivalu Znojmo

Informace o vstupenkách:

vstupenky@hudbaznojmo.cz
tel.: +420 774 443 238

Předprodej vstupenek:

TIC Znojmo , Obroková 10, tel.: +420 515 222 552 

listopad – duben: Po–Pá 08.00–18.00, So 09.00–13.00 
květen – červen, září – říjen: Po–Pá 08.00–18.00, So 09.00–17.00, Ne 10.00–17.00
červenec – srpen: Po–Pá 08.00–19.00, So 09.00–19.00, Ne 10.00–18.00 

 

 

smsticket