Martin Luther - 500 let reformace
Heinrich Schütz: Příběh o Kristu
Narození Ježíše Krista, stejně, jako pašijový příběh a Kristova smrt na kříži, je zpodobněno v dílech velikánů světové hudby od Johanna Sebastiana Bacha, přes Bohuslava Martinů. V období baroka, kdy lidé vnímali účast na bohoslužbě jako duchovně kulturní komplex, se obřad více podobal – z dnešního pohledu – koncertnímu večeru. Zejména v metropolích, kde byly prostředky na zpěváky a hudebníky. Tak se například v nešporách objevovaly varhanní skladby, gregoriánský chorál, moteta a jejich jádro tvořily pašijové hry či oratoria, tedy zhudebněné biblické příběhy. Díla, ze kterých je sestavený tento program, jsou toho nádherným dokladem.
Schützova hudba je obecně vnímána jako pilíř německého hudebního baroka. Bachovy pašije a oratoria jsou postavena neomylně na těchto základech. Postava Evangelisty již trvale zůstává průvodcem biblickými událostmi.
Program, který je sestaven ze dvou zásadních děl rámujících život Ježíše Krista, ale také každého z nás. Mystérium zrození a mystérium smrti. Předzvěstí narození je chvalozpěv Panny Marie, která jde pozdravit svou příbuznou Alžbětu.
Symbolickým návratem do starozákonního příběhu a konečným poselstvím je potom velkolepé čtyřsborové moteto „Warum toben die Heiden“ „Proč se národy bouří? Proč darmo spřádají své plány? A králové spolu zasedají, a hle, zákonodárců jak se táží – to proti Pánu a Pomazanému: Okovy my jejich zpřetrháme a odhodíme jejich pouta!“ „Líbejte Syna, bude vlídný, tak v cestě přímé zůstáváte. V něj doufá ten, kdo požehnán jest!“
FESTIVAL V ČÍSLECH
Třináctka Hudebnímu festivalu ve Znojmě přinesla štěstí
Hudební festival Znojmo, jehož letošní hlavní dramaturgickou linkou bylo 500. výročí reformace a vystoupení protestantského kněze Martina Luthera, přivítal zhruba 14 000 návštěvníků, a zařadil se tak mezi nejúspěšnější ročníky. 13. festivalová sezona přinesla ve světové premiéře soubor oratorií Heinricha Schütze Příběh o Kristu. Festival se konal od 6. do 23. července.
V 18 festivalových dnech se každý den konala minimálně jedna festivalová událost. Šlo o akce hudební – koncerty klasické hudby, ale i cimbálové, jazzové i multižánrové. Dále festivalovou skladbu vyplnily akce vinařské a gurmánské. Mezi největšími to byla hostina na vranovském zámku, která byla jednou z nejdříve vyprodaných. Předem zaplněny byly i další koncerty, jako například Noční koncert při svíčkách nebo koncert pěvkyně Pavlíny Senić v Uherčicích. Mezi nejvíce navštívené koncerty patří obě vystoupení patrona festivalu Pavla Šporcla, představení festivalového scénického projektu Příběh o Kristu či cimbálový koncert, na kterém se letos představila Cimbálová muzika Pavla Šafaříka.
Festival byl jako každoročně protkán mezinárodními hvězdami i návštěvníky. Partnerství pokračovalo i s nedalekým Festivalem Retz, se kterým se mimo jiné Hudební festival Znojmo potkává na příhraničním poutním místě Heiligerstein. Největší zahraniční hvězdou festivalu byla Akademie für Alte Musik Berlin, jejíž koncert byl podpořen Česko-německým fondem budoucnosti v rámci projektu Stará hudba bez hranic.
„Ačkoli jsme letos nastavili složitější téma, tak si nás diváci i odborné publikum našlo. Je až neuvěřitelné, jak nám luteránské téma zajistilo skvělé počasí. Pouze jeden koncert jsme přesouvali, jinak všechny koncerty byly na svých místech. Velmi nám záleží na tom, aby bylo hodně akcí venku, v přírodě nebo na nádvořích krásných znojemských domů. Program byl barvitý a publikum mělo možnost na některých koncertech meditovat, na jiných se zasmát,” zhodnotil festival Jiří Ludvík.
„Hudební festival ve Znojmě je jedinečný semknutou dramaturgií. Letos jsme měli mimořádně úspěšný operní projekt. Příběh o Kristu byl vysoce hodnocený publikem i odbornou veřejností. Jsme potěšeni, že Heinrich Schütz, ač neznámý, návštěvníky zaujal monumentalitou i melodičností svého díla,“ řekl umělecký ředitel festivalu Roman Válek a dodal: „Na znojemském festivalu se mi líbí, jak vyzdvihuje místní interiéry a exteriéry. Je úžasné sledovat, jak je město Znojmo do programu zapojeno. Celý tento ročník vnímám jako hodně vydařený – počasí, vinaři, organizace a skvělí účinkující. Například Akademie für Alte Musik Berlin opět posunul laťku festivalu o kus výš.”
