Navštěvoval Gymnázium Dr. Karla Polesného. Po úspěšném dokončení střední školy se rozhodl jít v otcových šlépějích a stal se novinářem, byť již od mládí projevoval silný vztah k výtvarnému umění. Působil jako recenzent a autor glos a článků, které doplňoval svými ilustracemi. Na začátku jeho výtvarné tvorby stála právě novinářská ilustrace, která nesla jeho charakteristický rukopis – jednoduchost a svěžest linie.

V roce 1945 se oženil s Otilií Fišerovou. Měli spolu dva syny a dceru.

S výtvarným uměním se seznámil u profesora Františka Šindeláře a od první poloviny 60. let navštěvoval lekce krajinářské kresby u profesora Otakara Nejedlého. Mnohé pro svou tvorbu získával také z osobního přátelství s Vincencem Benešem a profesorem Janem Rambouskem. V roce 1952 představil své první práce na výstavě v Hlubokých Mašůvkách.

Zvláštní význam pro jeho tvorbu mělo seznámenís Petrem Bezručem, za kterým jezdil do Kostelce na Hané, kde také vznikla myšlenka výtvarně zachytit známá místa „výplazů“, jak básník nazýval své vycházky a výlety. Tak vznikl cyklus více než sta kreseb nazvaný Bezručovy moravské výplazy.

S básníkem Petrem Bezručem si také často dopisovali, proto v roce 1968 vyšel k výročí jeho smrti svazek těchto dopisů od Vratislava Grolicha pod názvem Petr Bezruč A. F. Stehlíkovi – Znojemská korespondence.

Výtvarná tvorba spojená s českými básníky přinesla i cyklus kreseb Krajem Otokara Březiny, za který byl vyznamenán Ministerstvem kultury Březinovou medailí, a dále soubor kreseb Místa mladosti Vítězslava Nezvala, vytvořený k básníkovým oslavám.

Druhou skupinu cyklů tvoří jeho kresby ze zahraničí, z několika zemí, které malíř navštívil. Jsou to především práce ze Sovětského svazu a Itálie. Zde vytvořil známý cyklus Bella Italia a ve Florencii obdržel italská vyznamenání – stříbrnou medaili Gardo d’Argento a bronzovou medaili Gada. Ve svých kresbách ze zahraničí zachycuje charakter a atmosféru krajiny, architekturu a detaily historických budov a měst. I když mají jeho kresby z cest reportážní charakter, stále v nás vyvolávají silný umělecký dojem i vzpomínku.

Třetí skupinu jeho cyklů tvoří kresby a malby z rodného kraje, zejména ze Znojemska, Českomoravské vrchoviny a Slovenska.

K jeho 60. narozeninám v roce 1981 mu obec Hluboké Mašůvky udělila čestné občanství. Zemřel 28. srpna 1989 ve Znojmě ve věku nedožitých 68 let.