Skladatel a kytarista Lukáš Sommer na hudebním festivalu ve Znojmě účinkoval, v minulosti také složil dílo pro houslový koncert Pavla Šporcla. Je přední skladatelská osobnost mladé generace. Píše symfonickou i komorní hudbu, opery a další skladby pro dospělé i děti. Jeho hudba zazněla ve více jak dvaceti zemích světa a měl sólový debut v newyorkské Carnegie Hall. Je také vyhledávaným kytaristou. Rozhovor v celém rozsahu si přečtete na portálu klasikaplus.cz v článku Lukáš Sommer: Jenom vrabci mi vzali týden života.

Jak přišlo oslovení na operu Ezopotámie a jaké bylo zadání?

Já jsem s Hudebním festivalem Znojmo už několikrát spolupracoval. Jednou jsem psal houslový koncert pro Pavla Šporcla a pak některé drobné skladby. Každoročním počinem znojemského festivalu je nová opera, která je věnovaná dětem nebo rodinám. Minulý rok byla provedena ve světové premiéře skladba Lukáše Hurníka. Teď se ředitel festivalu s tímto zadáním obrátil na mě. A dokonce určil přímo téma Ezopových bajek.

Tedy téma Ezopových bajek bylo určené festivalem. Je vám toto téma blízké?

Ano, protože já už jsem Ezopovy bajky jednou zhudebňoval melodramaticky v jakémsi divadelním představení. A právě proto jsem věděl, že zhudebňovat Ezopovy bajky operně je skoro nemožné, protože to jsou popisné apokryfy, kde se vypráví příběh krátkou, komorní formou. Bylo jasné, že je potřeba ty postavy oživit. Já jsem udělal to, že jsem si v jednotlivých bajkách našel malé dějové linky, které jsem potom poskládal do dvou příběhů. Je to o usmiřování lidského a zvířecího světa. V prvním dějství se to nedaří, v druhém se to podaří. Hlavní postava Vinař se s těmi zvířaty umí domluvit.

Protože jsem si pročetla libreto k Ezopotámii, zeptám se ještě v souvislosti s tímto zvláštním názvem na jednu otázku. Kdo je to Ezopotámec?

Ezopotámec se objevuje v samotné finální písni. Zpívá se tam: „Abys nedopad jak lakomec, buď jako Ezopotámec.“ Bude to ten člověk, který našel rovnováhu mezi zvířecím a lidským světem. Máme s partnerkou dva psy a kočku, takže vím, že zvířata jsou jídlem doslova posedlá. A najít rovnováhu v domácnosti je těžké. Takže Ezopotámec bude někdo, kdo je vědomě laskavý a pomáhající.

Hudba v opeře Ezopotámie je na vaše libreto. Všimla jsem si, že jste si napsal text i k jiným skladbám. Píšete si slova k svým kompozicím často sám? Baví vás to? Přináší to nějakou výhodu?

Čas od času se k tomu uchýlím, když mám pocit, že je mi téma velmi blízké. Ezopovy bajky jsou mi blízké a zároveň se ve mně probudil praktik, protože když objednávka přišla a já jsem si uvědomil, kolik času na to je, tak jsem si neuměl představit, že bych oslovoval, byť třeba své přátele, básníky, spisovatele s prosbou o libreto. Libreto je nesmírně těžká disciplína pro někoho, kdo nepíše hudbu a kdo neholduje opeře. Text musí být velice živý, tvárný a podřídit se hudebnímu tvaru a těm drobným, malým akcím na jevišti. Už mám zkušenost, že to chce mnoho času. A tak jsem si řekl, že to udělám na svá slova. A ta slova přicházela a vyrůstala z pohybu postav na jevišti – tak, jak jsem si myslel, že by to mohlo fungovat vizuálně. Vlastně jsem začal nejdříve pracovat s operou vizuálně a až začal psát text.

Autor: Noemi Savková/Klasikaplus.cz